Později se budeme musit podrobněji zabývat faktem, že čistě duchovní či mystická stránka katolicismu nabyla neobyčejné převahy v prvních katolických stoletích - vlivem génia svatého Augustina, který byl kdysi platonikem a snad jím nikdy nepřestal být, a působením transcendentalismu domnělého díla Areopagitova, jakož i orientálních sklonů pozdního Imperia a jakéhosi asiatského nádechu byzantského vladařství, jež bylo téměř vladařstvím velekněžským. Všechny tyto věci zatlačily to, co bychom dnes nazvali západnickým prvkem, ačkoli to má stejně dobré právo být nazýváno prvkem křesťanským, ježto jeho zdravý rozum jest jen svatou důvěrností slova učiněného tělem. Buď jak buď. pro tu chvíli musí stačit, řekneme-Ii, že theologové jaksi ustrnuli v jisté platónské pýše, v držení nedotknutelných a nesdělitelných vnitřních pravd.

Autor: G.K. Chesterton