ANATOL: Ach, jak jsme se pak vraceli domů, v kočáře... jako dřív. Položila mi hlavu na prsa. Teď se už nikdy nerozloučíme - řekla...
MAX: Probuď se, příteli, a koukej, abys dospěl ku konci.
ANATOL: "Už se nikdy nerozloučíme"... A dnes ve dvě se žením!
MAX: S jinou.
ANATOL: Nu co; člověk se vždyždycky žení s jinou.

Author: Arthur Schnitzler

ANATOL: Ach, jak jsme se pak vraceli domů, v kočáře... jako dřív. Položila mi hlavu na prsa. Teď se už nikdy nerozloučíme - řekla...<br />MAX: Probuď se, příteli, a koukej, abys dospěl ku konci.<br />ANATOL: "Už se nikdy nerozloučíme"... A dnes ve dvě se žením!<br />MAX: S jinou.<br />ANATOL: Nu co; člověk se vždyždycky žení s jinou. - Arthur Schnitzler

©gutesprueche.com

Data privacy

Imprint
Contact

Wir benutzen Cookies

Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Funktionalität bieten zu können.

OK Ich lehne Cookies ab